Z činnosti spolku

Kromě základní činnosti, tj. výkonu práva myslivosti - chovu a lovu zvěře, pořádáme pravidelně každým rokem v kulturním domu ve Strunkovicích tradiční Hubertskou zábavu, kterou jsme po dvouleté kovidové přestávce obnovili.

Letos Vás zveme na Hubertskou zábavu do obecního kulturního domu ve Strunkovicích, která se bude konat od 20 hodin v sobotu dne 8. listopadu 2025. Tombola bude jako vžby bohatá.

Každý rok máme 2 základní brigády:
1. na výsadbu stromků v lesích našeho městyse. To provádíme zdarma, protože městys podporuje naši činnost jiným způsobem, také je to náhrada za škody zvěří v jeho lesích;
2. na sběr kamene pro místní zemědělskou společnost ZEMPO-VOS, a.s., abychom jim tím kompenzovali škody zvěří na jejich plodinách a zároveň od nich dostali určité množství krmiva pro zvěř.

Kromě těchto 2 základních brigád ještě míváme další brigády pro naše vlastní pořeby, jako například udržování a opravy naší kachňárny pro odchov divokých kachen, které potom vysazujeme na místní rybníky pro podzimní hony. Na pozemku vedle stavby kachňárny jsme ještě postavili dřevěné kolny pro uskladnění potřebných věcí a materiálu.

Letos na podzim v roce 2025 se nám podařilo zřídit 3 tůně na zamokřené části pole. Trochu citace z technické zprávy: "Jedná se vytvoření krajinotvorného prvku pro zadržení vody v krajině, podporu organismů vázaných na vodní prostředí a rozvoj mokřadních biotopů. Předmětem tohoto projektu je vybudování tůní v lokalitě intenzivní zemědělské výroby, které má za cíl vytvořit mokřadní biotopy v lokalitě. Na vhodných osluněných místech dojde k umístění mrtvého dřeva a pařezů. Projekt předpokládá vznik tří zimovišť. V nich budou uloženy pařezy, větve a kmeny pokácených stromů tak, aby vznikly vhodné úkryty pro drobné živočichy. Částečně bude proveden i opětovný prosyp tohoto materiálu další zeminou."

Zbývající část dotčeného pozemku bude oseta a osázena rostlinami pro zajištění krytu a potravu živočichů. Jak lze z textu dovodit, projekt není zaměřen pouze na čistě mysliveckou činnost, ale měl by mít širší pozitivní vliv i na jiné organismy.

Několik let také provádíme výsadbu liniové zeleně (alejí ovocných stromů) kolem místních obecních cest. Je všeobecně známo, že za komunistů byly rozorávány meze a polní cesty, aby se zvýšila plocha orné půdy. To bylo tenkrát prioritou, že monokulturní velkoplošné zemědělství přinese vyšší výnosy zemědělských plodin, ale už asi se nepředpokládaly následky budoucích erozních projevů na zemědělské půdě. K tomu se přidalo velkoplošná aplikace různých chemických přípravků, které kromě přínosu zemědělským plodinám negativně působily i na "nevinné" organismy - v našem případě zvěř (úhyny, oslepnutí, poruchy plodnosti...).
Po Sametové revoluci se očekávalo, že se státní statky a JZD rozdrobí a že si jejich velkoplošné lány mezi sebe rozdělí malí soukromí zemědělci. Tím by se do krajiny vrátila druhová pestrost pěstovaných plodin, které jsou obhospodařovány jinými pěstebními postupy, a tím by se jako vedlejším účinkem zlepšilo životní prostředí pro zvířata. Jenomže i soukromník má radši velké pole, protože se mu lépe dnešní velkou mechanizací obhospodařuje, takže ve skutečnosti k zásadním změnám v krajině moc nedošlo; k tomu se ještě navíc přidala silnější a rychlejší zemědělská technika se širokým záběrem strojů.
K jiným negativním vlivům se řadí zvýšená automobilová doprava, která na komunikacích způsobuje početnější úhyny zvěře.
Poslední dobou je veřejně prezentováno, že v přírodě významně ubývá hmyz, drobné ptactvo, v zemi půdní mikroorganismy a jiní tvorové.
Dalším celosvětovým problémem je změna klimatu směrem k oteplování planety, které se projevuje například suchem, přívalovými dešti, invazí nepůvodních druhů organismů (i škůdců)...
Z důvodu výše uvedených problémů stát vypisuje různé dotační tituly na zmírnění jejich projevů. Jedním z nich je právě výsadba liniové zeleně (alejí ovocných stromů), kterou provádíme už několik let, a věříme, že tím přírodě alespoň trochu pomáháme. V některých případech sice vznikají spory s místními zemědělci, že tím vytváříme překážky pojezdu jejich strojům, ale zde je právě vidět jejich rozdílný pohled na půdu. Dnes už to nejsou sedláci, o nichž můžeme číst ve starých knihách, pro které byla jejich půda vším a co si pečlivě střežili. Dnešní farmáři hospodaří z velké části na pronajatých pozemcích, ke kterým nemají ten potřebný vlastnický vztah a na jejichž dlouhodobé kvalitě jim až tam nezáleží. Z tohoto důvodu by měl být zemědělec zároveň i myslivcem, aby o pozemky, které zemědělsky obhospodařuje, pečoval ze širšího a hlubšího pohledu.

V letech 2009 a 2019 jsme pomáhali uspořádat okresní výstavy loveckých trofejí pro okres Prachatice, které se konaly v kultuním domě ve Strunkovicích nad Blanicí. Kdo už to má také za sebou, tak dobře ví, že je to docela náročná záležitost. Neskromně si dovolím pochvalu, že se nám obě výstavy velmi dobře povedly:-)